Vše o očkování psů a štěňat
Proč je očkování psů a štěňat důležité?
Stejně tak jako u lidí tak i u psů je nesmírně důležité očkování. Psí imunitu můžete také podpořit doplňkami stravy, ale očkování se stejně nevyhnete. Očkování psů a štěňat chrání před onemocněními se závažnějším průběhem a také tím omezují riziko přenosu na ostatní zvířata a lidi. Kromě povinného očkování proti vzteklině se pejsci očkují také proti nejběžnějším onemocněním, která by pro ně mohla být ohrožující. Psi mohou být nachlazení stejně jako my, ale kašel a další problémy mohou při neočkování často naznačovat horší zdravotní problémy než jen nachlazení.
Základní očkování je kombinovaná vakcína pokrývající psinku, infekční hepatitidu a parvovirózu a přidává se ještě vakcína proti parainfluenzae a leptospiróze.
Nebezpečné nemoci, kterým může očkování předcházet
- Vzteklina R
Základním a jedním z nejdůležitějších očkování je vakcína proti vzteklině (jinak známé jako rabies). Jedná se o smrtelné virové onemocnění, které napadá nervový systém. Vzteklina se projevuje nadměrným sliněním, agresivitou a halucinacemi. Nemoc je velice nebezpečná a přenosná na člověka. - Psinka D
Závažné, často smrtelné onemocnění. Napadá nervový, močopohlavní, dýchací a trávicí systém. Mezi příznaky patří vysoká horečka, výtok z nosu a očí, nechutenství a zarudlé oči. Psinka je známá také jako ‘‘nemoc tvrdých tlapek’’ jelikož u postižených pejsků někdy velmi zhrubnou polštářky na tlapkách. - Parvoviróza P
Napadá štěňata a má srdeční a střevní formu. Střevní forma je častější, projevuje se zvracením a průjmem s krví. Srdeční forma už podle názvu postihne psí srdíčko. Přenáší se výkaly, může se přinést z venku na tlapkách či botách. - Psí hepatitida
Virové onemocnění postihující oči, plíce, játra a ledviny. K přenosu dochází krví, močí, výkaly, slinami, nebo nosním sekretem nakažených jedinců. - Psí parainfluenza Pi
Také známá jako psí chřipka. Způsobuje jí jeden z virů, který má na svědomí také psincový kašel. Parainfluenza je jedním z velkých problémů psích stanic a útulků. Projevuje se stejně jako chřipka u lidí, tedy kašel, rýma, dýchací potíže. K tomu se přidává výtok z očí a v závažnějších případech se může rozvinout těžký zápal plic. - Infekční zánět jater H
Projevuje se žloutenkou, napadá játra. - Leptospiróza L
Bakteriální onemocnění přenášející se skrze hlodavce. U hlodavců se nemoc neprojeví ale vylučují bakterie močí. Pejsek se tak může nakazit přímo od nemocných zvířat nebo vypitím kontaminované vody. Může být přenosná na člověka (poze některé typy leptospirózy)
Volitelná očkování
- Psincový kašel
Záchvaty kašle, horečka, nechuť. Způsobuje ho řada patogenů, nejčastěji však virus parainfluenzy. Jedná se o léčitelné onemocnění bez trvalých následků. - Tetanus T
Bakterie se do těla dostane nějakým zraněním. Způsobuje křeče až smrt. - Borelioza B
Bakteriální klíšťové onemocnění. Může se projevit nepravidelnými horečkami a kulháním. Klíšťata kromě boreliózy přenáší celou řadu patogenů a proto je důležité vašeho pejska vždy chránit přípravky či obojkem proti klíšťatům.
Očkovací plán pro štěňata a dospělé psy
Neexistuje univerzální očkovací schéma, každá ordinace to má zařízené trochu jinak, ale existují tzv. doporučená schémata:
- 6 – 7 týdnů věku – první očkování DP
- 9- 10 týdnů věku – přeočkování DHPPiL
- 12 – 13 týdnů věku – přeočkování DHPPiL
- 15 – 16 týdnů věku – přeočkování R
- potom 1x ročně DHPPiLR
zdroj: https://www.veterinar-palan.cz/cs/m-44-ockovani-stenat-a-dospelych-psu
Jaká rizika a vedlejší účinky může očkování způsobit?
Očkování jako takové může způsobit nějaké nepříjemnosti, ale rozhodně se nevyplatí kvůli tomu psa neočkovat a vystavovat ho tak smrti. Po očkování se může objevit v místě vpichu zarudnutí či bolestivost. Pejsek může být také po vakcinaci unavený, spavý a u menších plemen se občas vyskytne alergická reakce projevující se zvracením, horečkou, otoky. Alergická reakce nastává obvykle do 4 hodin po očkování. Při zmiňovaných projevech je nutné vyhledat neodkladně veterináře.
Jak se připravit na očkování a co očekávat
Očkovat by se měla pouze zdravá zvířata, proto před každou vakcinací probíhá prohlídka pejska. Pokud máte fenku, s očkováním musíte počkat mimo období hárání. Je tomu tak, protože při hárání má fenka sníženou imunitu a mohly by nastat zbytečné nepříjemnosti.
Po očkování může nastat několik již zmiňovaných nežádoucích účinkům proto byste po vakcinaci měli mít pejska pokud možno na očích a dopřát mu nějaký ten den klidový režim.
Současně s vakcinací je důležité nezapomínat také na odčervení. První odčervení se dělá dvouměsíčním štěňatům a opakuje se každé dva týdny než je štěně alespoň 3 měsíce staré. Se štěňaty by vždy měla být odčervena i jejich matka.
Když je štěně starší (od 3 do 6 měsíců) se jednou měsíčně odčervování opakuje a naposledy pak v 9. a 12. měsíci. U dospělého psa se doporučuje odčervovat 2x do roka. (U loveckých plemen je lepší preventivně každé 3 měsíce)
Alternativní přístupy k očkování: Ano nebo ne?
Očkování bývá v dnešní době čím dál více kritizováno. Ani ne tak kvůli vedlejším účinkům, ale více kvůli nákladnosti a nutnosti pravidelného přeočkování. Nesmíme však zapomínat, že právě díky očkování se nám jako lidstvu podařilo dostat pod kontrolu řadu nebezpečných infekčních onemocnění ohrožujících smrtí nejen psy ale i lidi.
Vakcinaci je důležité nepodceňovat a rozhodně dát psovi kromě povinného očkování proti vzteklině také minimálně základní doporučená očkování, která mohou pejskovi zachránit život.
Očkování psů a štěňat: odpovědnost a povinnost vlastníka
Vlastník psa je povinen dát psa očkovat proti vzteklině. Jedná se o povinné očkování z důvodu nebezpečnosti onemocnění. Předchází se tím také rozšiřování onemocnění a vypuknutí epidemie.
Každý majitel pejska by se měl potom sám zamyslet, zda dá pejska očkovat doporučenými vakcínami. Ano, může to být nákladné, ale staráte se o další život. Investice do psího zdraví může pejska nejen ochránit ale také zajistit, aby měl pes dlouhý a kvalitní život.